|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
|
Vliv slin krevsajícího hmyzu (Nematocera) na imunitní systém člověka
Jelínková, Kristýna ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Janda, Jozef (oponent)
Pobodání zástupci krevsajícího hmyzu z podřádu Nematocera vyvolává u člověka imunitní reakci. Sliny některých zástupců čeledí Psychodidae, Culicidae, Simuliidae a Ceratopogonidae byly zkoumány podrobněji ve smyslu konkrétních antigenů, které ovlivňují hostitelovu humorální i buněčnou imunitní odpověď. Dostupné studie na toto téma jsou zaměřené především na komáry (Culicidae) a flebotomy (Psychodidae). Protilátková odpověď na sliny komárů a flebotomů je založena hlavně na specifických protilátkách tříd IgE a IgG. Hladiny těchto protilátek v sérech pobodaných lidí jsou ovlivněny zejména délkou a intenzitou předchozí expozice pobodání. U komárů je významná IgE odpověď, spojená s častými alergickými reakcemi na komáří pobodání. U flebotomů naproti tomu převládá IgG protilátková odpověď. Buněčná reakce lidského imunitního systému na komáří sliny byla zkoumána pouze okrajově, přičemž komplexnější studie nejsou dostupné. U flebotomů bylo prokázáno, že přídavek slin rodu Lutzomyia a Phlebotomus vyvolává proliferaci lidských PBMC z opakovaně pobodaných osob. Produkce cytokinů lidskými PBMC a exprese kostimulačních molekul monocytů, makrofágů a dendritických buněk jsou také ovlivněny přítomností slin flebotomů. Pobodání muchničkami je u lidí studováno velmi okrajově, u tiplíků nejsou studie o vlivu jejich...
|
|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
|
Prenatal deverlopment of the intestinal and extraintestinal T cell receptor repertoire: identical, dominant TCRDV3 transcripts are present in different fetal piglets
Holrmeier, W. ; Geisel, W. ; Bernert, K. ; Butler, J. ; Šinkora, Marek ; Šinkora, Jiří ; Caspary, W. F.
Specimens from the small andf large intestine, spleen, thymus, liver, bone marrow and PBMC were obtained from fetal piglets between 38 and 114 days of gestation.
|
host ::
RSS.